Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zápisky zoufalého Australana

27. 3. 2010
„Tak teda jo!“ říkal jsem si. „Uděláš dobrej skutek. Uvaříš oběd a doneseš jí ho! ...když o to tolik stojí!“
No a tak jsem celý dopoledne vařil strašně vynikající kuře s ještě lepší hrozinkovou nádivkou, pak to všechno sbalil a nasedl do autobusu, kterej řídil nějakej páprda, takže jsme se do města dovlekli jak připosraní až za hodinu.
Když jsem dorazil k Natálce do krámu, měla u sebe nějaký dva frantíky, za nima dva němčoury a na konci té děsně dlouhé fronty jednu obézní australanku se špinavejma nohama. Asi za půl hodiny tupýho civění do reklamních letáků jsem zjistil, že to asi nebude tak snadný, jak by se mohlo na první pohled zdát. Chlapci byli evidentně retardovaní. Jinak si nedovedu vysvětlit, proč někdo neudělá búking auta doma přes internet za pět minut a místo toho se dere na půl dne do města a připravuje mě o třicet minut mýho převzácnýho života. Když se ti dva nakonec od Natálky zvedli a k mému zděšení jí přislíbili brzký návrat... jakože se jdou teda ještě poradit co a jak...a po nich tam přistáli ti dva němčouři, kterým ostrovtip sršel z očí do vzdálenosti několika kilometrů a na mou ubohou ženu vyhrkli přesně ten samej požadavek jako inteligence z Francie, zhoupnul jsem se v patách a přiznal si, že na tohle fakt nemám. Natálce jsem vrazil ptáka do mikrovlnky, ať si ho ohřeje, až s tím výkvětem lidstva skoncuje.
Upřímně říkám, že ji obdivuju. Mě kdyby takhle někdo prudil celej den, tak je asi nakopu do prdele. Anebo vlastně nenakopu, protože jsem měkej. Akorát bych se tím užíral…

Cesta zpátky k domovu byla podobně záživná. U dveří do autobusu mě předběhnul jakejsi bezďák, kterej ze země zdvihnul flašku s jedovatě oranžovou tekutinou, a s vítězoslavným zvoláním: „eště nenačatá!“ ji do sebe napral. Jediný, co mi pak v buse zvedlo trošku náladu byl dědula se strašlivě obrovskýma ušima a malou bradou, kterej vypadal jak Mikimaus, a já se, ač jsem skutečně nechtěl, protože jsem byl přece za mrzouta, musel začít usmívat. A v tu chvíli se naproti mě posadila něžná blondýnka s krásnýma nohama a já začal doufat, že den se láme do své lepší poloviny. Plamínek optimismu ve mě definitivne zhasnul, když se přede mě nasomrovala děsivá osmnáctka s chlupatejma  stehnama a začala provozovat podivné kroutivé prostocviky...

Vystoupil jsem z busu hladovej, žíznivej a nasranej. Ať žije víkend. Ať žije Austrálie!

A teď už jen zbývá dořešit, jestli máme jet v prosinci domů (končí nám platnost víz), anebo se ještě pokusit si víza prodloužit.
Výjimečně jsem otevřel diskuzi, takže se těším na vaše rady a připomínky.
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

diky

(Kukinkuv Avatar, 12. 4. 2010 11:55)

Cau Luke: az prestanes zasobovat danemi madarsky Huny, tak ja zacnu uvazovat o tve rade;)
Ahoj Ivo: mockrat dekujeme za dojimaci komentar. Udelal nam velkou radost! Tesime se, az se zase vsichni potkame na Camp Cove :)

Zustat !!!

(Iva, 8. 4. 2010 1:23)

G'Day to Sydney :) Kukinci moji!
Miso,ty jsi talent a opravdovy spisovatel.Za bricho se popadam a zive sedim v drahe Sydney doprave. Ono na kazdem kontinentu nasi koule je neco...Tady v Japonsku taky vystupuju z autobusu nasrana.A to pro to,ze obrazkove pismo nadpisu jeste neumim precist a snad ani umet nebudu...A tak cekam kterym smerem ridic pojede.Je to jako loterie bud vystoupim na dalsi zastavce nebo v lepsim pripade zustanu sedet.Japonsko je tak krasna zeme,prave vsude kolem kvetou sakury...Ale musim priznat,ze mi nepopsatelne chybi Sydney.Bude to asi lidickama a nenahraditelnym pratelstvim,ktere jsem nasla v tobe a Natalce.Pevne doufam,ze se vam podari po takove drine na studentskych vizech zmenit papiry k lepsimu.Moc bych si prala Kukinky zase v Sydney potkat. Drzim pelecky i u nohou. xx

Time to come back

(Lukke, 1. 4. 2010 8:30)

Uz si se narajzoval dost, zpatky domu a hezku platit dane!

Jeeeeeeeeeeee!

(Kukinek;), 27. 3. 2010 11:38)

Jeee:) prvni komentar!
S tou plazi mate samozrejme pravdu a s cestovanim taky! Ale vubec nechapu, co je "hrasek s wasabi"... To se ji?;)

život v australii

(Barča a Davča, 27. 3. 2010 11:02)

zrovna mame babysitting, chroupame hrašek ve wassabi a zkracujeme si dlouhou chvilku čtením tvého članku a naramně se bavíme, podotýkám, jako vždy!!!
Ohledne prodloužení víz, tak to já bych o tom ani nediskutovala, samozřejmě zustat, v čechach určitě nebudeš mít tak krasný leto, který zase přijde až v prosinci, v podstatě až vy odjedete, plaž 5 minut od baraku a kamarady ještě blíž;) A ještě spoustu krasných míst, které s nami stihnete za ten rok navíc procestovat.MVR. P.s a než jsem tu stihla vypsat naše myšlenky tak mi davča všechen hrašek zchroupal, ach jo.