Velikonoce jsou za námi a proto i je, jako každou jinou významnou událost našeho života, nenechám bez poznámky. A to poznámky nezvykle upřímné! Ne příliš často mám totiž tu čest proflákat čtyři dny v kuse. Nicméně stalo se a teď jen můžu doufat, že mi jednou v mém jinak velmi plodném životě nebudou chybět…
Obsažný úvod bychom měli za sebou a teď přejdeme k hodnotnému předávání informací. Vzhledem k mému poněkud monotónnímu pojetí svátků soudím, že velikonoce ostatních lidí, hlavně těch australských, jsou určitě zajímavější. V Sydney se pořádají slavnosti pro děti s typicky velikonočními zvířátky, jako jsou lamy, klokani a kozlové, a při tom se všichni ládují crossbuns (viz obrázek). A musím uznat, že zatímco zvířátka mě nelákají vůbec, tak tyhle buchty se rozhodně k velikonocím v mém provedení hodí znamenitě. Jí se horké a jemně namazané máslem.
Kromě toho, že Australané tyhle svátky slaví (jako ostatně i všechny ostatní) na pláži, najdou se i další neméně významné rozdíly oproti velikonocím českým. A jeden z nich je přímo ten nejvýznamnější. Zatímco my Češi, Moravané, Slezané a jim podobní skvělí národové ujíždíme na beráncích… zvlášť na těch s čokoládovou polevou, Ozíci dávají přednost králíkům. A tak město praská ve švech pod lavinami papírových, plastikových a čokoládových ušáků, za kterými v těsném závěsu hopsají čokoládová vajíčka.
To mi připomíná, že jsme k velikonocům od naší skvělé australské rodiny dostali ručně dělaná čokoládová vajíčka z Jižní Afriky, která byla plněná něčím mezi nugátem a tureckým medem. Dostali jsme asi tři a po rychlém sežrání prvního jsme si zbylá dvě dokázali chytře a spořivě rozložit do následujících asi deseti vteřin a každé sousto láskyplně a vzrušivě převalovali na jazyku. Ach … to jsou vzpomínky.
Ale aby to nebylo jenom o jídle, slíbil jsem Natálce, že sem umístím fotku jednoho z jejích nejoblíbenějších australských pokrmů. Pokud byste někdo chtěli v budoucnu mé ženě udělat radost, dokážete to nejlépe s „morney oysters“ popřípadě „morney lobster“, což jsou lehce grilované ústřice a humr se sýrovou polevou. Teď už nemusíte přemýšlet, čím nás pohostit v případě našeho návratu domů. Teď už to víte:)
A na závěr tohoto kulturou opředeného článku vás seznámím s další delikatesou, která je ovšem ještě ve stavu nezpracovaném. A když vlastně nad tím tak přemýšlím, tak je i tak trochu v Austrálii chráněná. Pokud si v této fázi článku stále ještě neklepete na čelo, tak možná teď už skutečně začnete. Dotyčného opeřence jsme měli to štěstí vidět na vlastní oči u Fitzroy Falls při naší cestě ze Sněžných hor. Jmenuje se Lyrebird a jak říká kolega z nešnl džeogrefik, tento pták má nejkomplexnější zpěv, jaký můžete vůbec v ptačí říši zaslechnout. Nejenže umí imitovat zpěv ostatních ptáků, jako například mého milovaného Kukabury (tj. Ledňáka Australského), ale dokáže napodobit i zvuky fotoaparátu, alarmu od auta a motorové pily. No nekecám.
Komentáře
Přehled komentářů
Kraliky na velikonoce zereme! ;)
(avatar M., 17. 5. 20106:44)
Kaninchene, zdravim Bobse a na MDD se budu tesit taky! Ale uz ted vim, ze mi nikdo nic neda... Velikonoce jsou proste lepsi! ;)
Velikonoce asi v podani klasika nic moc: ,,Rezat, rezat, rezat tu holotu, posteskl si Bobs na pondeli velikonocni". A tak jsem dostalo. Jinak od ty doby dobry, 1. maj se moc neslavi, osvobozeni v Klatovech ano a tak se tesim na MDD - to se u nas slavi, vzdy neco opet dostanu... :)
A ted cekam, jestli mi sem napisete, jaky byly ty vase velikonoce! ...uz vidim, jak budu cekat rok a stejne sem nikdo nic nenapise... tak dekuju predem:)
Kraliky na velikonoce zereme! ;)
(avatar M., 17. 5. 2010 6:44)