Jdi na obsah Jdi na menu
 


New Zealand, April 2008 - den sedmý

21. 4. 2008
ObrazekPořádně utáhnout tkaničky na pohorkách, bundu zapnout pěkně až ke krku, namazat se krémem na opalování a můžeme vyrazit. Slunce se ještě schovává za horami, údolí jsou potemnělá, ale my už nedočkaví spěcháme zpět do Mount Cook Village, abychom se do hor vydali dřív, než dorazí hordy turistů. Uvažovali jsme o dvou alternativách cíle naší túry. Můžeme jít k ledovci Tasman a naposledy jej spatrit, než navždy zmizí. Nebo se můžeme vydat cestou, kterou nám ukázal malíř. Rozhodování nebylo dlouhé. Zvědavost nás dráždí už více než týden a jak se blížil konec našeho putování, pátrání po Maorijském posvátném místě vypadalo stále beznadějněji. Je tedy rozhodnuto a vyrážíme.
ObrazekCesta se nejdříve proplétá mezi keři v údolí. Po prvním kilometru konečně přichází stoupání a my se dostáváme na skalnatou stezku vedoucí do hor. Přitom se ohlížíme za každým zašustěním křídel. Za každým křikem ptáků. Toužíme na vlastní oči spatřit horského novozélandského papouška Nestora Kea. Papoušci Kea jsou legendární pro svoji inteligenci a zvědavost, která je doslova nutná k přežití vysoko v horách. Jsou schopní vyřešit i složitější hlavolamy nastražené člověkem vedoucí k získání potravy. Papoušci jsou samozřejmě i velmi schopnými zloději, o čemž se každoročně přesvědčují desítky turistů. A hlavně jsou velmi přátelští a hraví. O to víc se však člověk musí mít na pozoru. Obrazek
Konečně se i hluboká údolí začínají zalévat slunečním světlem a my můžeme začít fotit. Každému, kdo se rozhodne podívat na Nový Zéland, doporučujeme vydat se skutečně do hor; zapomenout na auto, dát si baťůžek na záda a jít si přivonět k rozkvetlým loukám vysoko v horách, cítit studený vítr točící se kolem skal a nad hlavami sledovat, jak si Nový Zéland jako kolem hrozícího prstu, omotává oblaka kolem své nejvyšší hory Mount Cook. Maoriové této hoře říkají Aoraki. A tohle je právě to místo, kde Nový Zéland roztíná nebe… (Aoraki = Cloud Piercer)
ObrazekOd roku 1998 je oficiální název hory Aoraki/Mount Cook a představuje tak symbol jednoty obyvatel Nového Zélandu.  
Když se odpoledne loučíme s horami pohledem přes jezero, je nám smutno. Máme před sebou poslední den a noc na Novém Zélandě. Cestu kolem jezer Pukaki a Takepo si tedy snažíme maximálně užít. Příjemným zastavením byl oběd právě u jezera Takepo a kaple Dobrého Sepherda, která byla postavena celkem nedávno v roce 1935. V místní krajině však působí jako zapomenutá evropská stavba z hlubokého středověku.
Noc trávíme ve vesnici Mt. Somers, kde nacházíme velmi příjemně levné a čisté ubytování. Jsme asi 50 km od Christchurch. Země je tu civilizovanější. Krásy divoké přírody jsme nechali daleko za sebou. Vzpomínáme, co vše jsme tu viděli a zažili a už plánujeme, kdy se do země opět vrátíme. Je toho tolik, co jsme ještě neviděli.
ObrazekPříští den nás čekal už jen přesun k letišti v Christchurch a vrácení auta. Čekání na letadlo jsme si zpříjemnili návštěvou zdejší Antarktidy, což je v podstatě muzeum zaměřené na jižní pól a chovná stanice tučňáků zároveň. Nespornou výhodou této Antarktidy je, že je vzdálená pouze 50 metrů od letiště a přitom o polární bouři nepřijdete. Uvnitř dostanete kabát a pak vás zamknou do místnosti s několika dalšími lidmi. Na stěnách je namalovaný horizont antarktické krajiny a pod nohama vám šustí sníh. Z ničeho nic na vás pustí silný ledový vítr se sněhem. Kdo by uvěřil, že tohle bylo vyhlášeno jednou z nejlepších atrakcí na Novém Zélandě.
I když při opuštění země musí každý cizinec zaplatit asi 20 dolarů, víme, že se sem musíme vrátit. Země nás okouzlila. Za týden jsme ujeli přes dva tisíce kilometrů a viděli snad maximum, co se na jižním ostrově za týden vidět dá. Západní pobřeží se svými ledovci a jezery bylo úžasné. Milford Sound a Aoraki/Mount Cook byli snad to nejkrásnější a tahle dvě místa by rozhodně nikdo, kdo jede na jižní ostrov, neměl minout. Nový Zéland je prostě nádherná, barvami hýřící země, na kterou nelze zapomenout…
 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Pěkné

( Lesan, 27. 5. 2009 10:28)

Ahojte, Mt. Cook je úžasný že? Vidím, že jste měli krásné počasí, stejně jako my. Nejkrásnější oblast Nového Zélandu, tedy alespoň pro nás. My se vydali na chatu Mueller Hut, výstup byl brutální, ale západ slunce s vyhlídkou na sněhem pokryté vrcholky Alp byl nezapomenutelný. Mimochodem, pěkná kosa v tuto dobu :)
http://www.surikata.ic.cz